Milí příznivci pejsků a trpěliví
čtenáři stránek Betynčiných!
Přehled pravidelných pořadů o psech, kočkách a podobně:
Pořad "Chcete mě" má premiéru ve středu v 17.05 na ČT1, opakování je v pátek v 16.00 na ČT2 a v sobotu v 6.00 na ČT1.
Krausův pořad "Ze života zvířat" se vysílá v sobotu v 18.35 na ČT1 a opakuje se v neděli v 7.05 a v pondělí v 15.30 tamtéž.
No a konečně Miláčci TV PRIMA přicházejí v sobotu v 18.00; tento čas se částečně překrývá s Krausem, opakování jsem žádné nenašel. No a protože Betynka má dovolenou a nové vyprávění přijde až v novém roce, v rámci inovace se o těchto pořadech zmíním trochu podrobněji.
¨Miláčci přinesli několik reportáží. První byla reportáž z pštrosí farmy. (Víte, že pštros se dožívá 70 let a plodný je čtyřicetr let? A že patří mezi nebezpečná zvířata a svým kopnutím může i zabít? Také jsem se dozvěděl, že takový pštros má inteligenci psa a dá se vycvičit třeba i k hlídání.) Dále jste mohli vidět soutěžení v úpravě psů, fotografování zvířat v ateliéru, zvířecí (tedy veterinární) záchranku (její provozovatel, původně dlouholetý zaměstnanec "lidské" záchrané služby, ji založil poté. co sám přišel o svého psa, kterého mu - vyplašného dělobuchem - přejelo auto a nedostali ho včas k veterináři) a další. No a byly to i pasáže ze studia, ale jek říkám, vše jsem neviděl, neb jsem přepnul na Krause.
A co Kraus? Opět "ordinoval. s doktorem Hřebíkem a v jeho pořadu jsme mohli vidět psa s problémy zad, teď už po týdenní léčbě zlepšenými, ale i tak byl ještě chudák. Také knírače Hadžiho, kterého pořad sleduje už přes rok. Tenkrát se zle otrávil, jako zázrakem se z toho dostal, ale trvalé potíže mu zůstaly. Dlouho přežíval díky pravidelné hormonální léčbě, po které mu vypadaly "vlasy", teď pomalu léky zvysazují. Majitelé doufají, že to bez nich půjde. Kdyby se potíže vrátily, jsou připraveni vrátit se k trvalé léčbě. Pro jistotu ale necheli pejskovi odebrat a zmrazit sperma. Do ordinace přišel také jezevčík, který dostal záchvat a zkolaboval. Z kolapsu ho pan doktor doufal vytáhnout, zjistil ale, že pejsek je kardiak a bude muset trvale brát léky.
No a byli ještě další pacienti, ale abych psal o něčem veselejším, byla tu i reportáž ze záchrané stanice Pavlov, kde odchovali mláďata norka evropského, hodlají v jejich chovu dále pokračovat a někdy v budoucnu některé potomky vypustit do přírody v rámci celoevropské akce pro jeho záchranu. Jednoduché to ale nebude, už proto ne, že po celé Evropě je rozšířen norek americký, který by byl příliš silným konkurentem.
Ještě se vrátím k pořadu Chcete mě, který se vysílal už ve středu. Moderovala ho paní Kubišová a krom nabídky pejsků se zabývala i problémem, co se zvířaty, jejichž pán je ve výkonu trestu. V případě,který pořad popisoval, vše dopadlo dobře, protože všichni účastníci konaly nad rámec svých povinností, počínaje samotným páníčkem, který o kočičku projevil obavy, přes městský úřad, policii a v neposlední řadě obhájkyni, která si od svého mandanta vyzvedla klíče a byla ochotna do bytu jít. To není její povinnost a většina advokátů se tomu prý raději vyhýbá. A bez této ochoty prý neexistuje zákon, který by umožnil pro kočičku do bytu vniknout násilím. Alespoň ne do té doby, dokud z kočičky (což je podle zákona věc) nebude zdechlina, která by svým rozkladem mohla ohrožovat lidi.
Omluvte prosím Betynku za zpoždění. Ona za to nemůže, ale páníček měl trochu hektický víkend.
A protože se blíží Vánece, Betynka se rozhodla vzít si do konce roku dovolenou. Toto je tedy poslední letošní vydání, sejdeme se opět v příštím roce.
Dnes (t.j.22.12.2001) jsem shlédl poslední letošní Miláčky, ovšem jen částečně, protože se překrývají s Krausovým pořadem Ze života zvířat. (Ten se ovšem bude ještě opakovat.)
A kde tu knížku najdete? Inu, v Neknihách, pod názvem
"Pudloviny"; tato knížka shrnuje dosavadní Betynčiny příběhy až do narození štěňat. Pod názvem "Psí anekdoty" najdete druhou knížku autora těchto stránek. Skrývají vybrané psí vtipy, se kterými jste se setkávali na těchto stránkách v rubrice "Vtip týdne". Knížky si můžete nechat poslat v elektronické podobě, případně ji věnovat přátelům. Cena Pudlovin je 50,- Kč, Psí anekdoty můžete dostat za lidových dvacet vočí. Jsou k dostání i za fazole. Navštivte Neknihy.
Minule jsem se vám svěřil, že se ozvala Aranka, a slíbil jsem vám, že o ní budu vyprávět. Tak tady to vyprávění je.
Jistě si na ni vzpomínáte. Aranka, to je ta menší Betynčina holčička, která byla jako jediné její štěňátko celá černá. Ona se ani Peggynka, tenkrát ještě Lucinka, nevyrovnala klukům velikostí ani žravostí, no a Aranka byla ještě menší. Ostatně, posuďte sami. Také při krmení to bylo vidět. Zatímco kluci bleskově dojeli své misky a obhlíželi misky sourozenců, holkám jsme občas museli prostírat v sousední místnosti, aby se v klidu najedli. No a Aranka i tak byla ochotná svou misku opustit nedojedenou a zkoumat své okolí.
Zato byla Aranka mezi všemi sourozenci nejmazlivější. Nějaké to pohlazení měli rádi všichni, ale ti zbylí pejskové, zejména pak kluci, dlouho držet nedokázali a na klíně už vůbec nevydrželi. Chvíli se spokojeně tulili, ale vzápětí už s nimi šili všichni čerti a drali se kamkoli, hlavně někam jinam. Ne tak Aranka. Ta byla na klíně spokojená a vydržela tam hodně dlouho. A tak když volala paní P., takto invalidní důchodkyně, a svěřila se nám, že chce psí holčičku, se kterou by se mohla mazlit, usoudili jsme, že Aranka je ta pravá.
No a měli jsme pravdu. Paní P. se nemohla dočkat, až Aranka bude dost velká na cestování a odloučení od maminky a poslala si pro ni manžela hned, jak to bylo možné. Aranka se k ní nastěhovala ještě o den dřív, než jsme si původně mysleli, a paní P. nám nadšeně hlásila, že už ji Aranka olízla, že s ní spí v posteli a zkrátka měla z ní velkou radost.
Později se paní P. ozvala zase; o tom jsem už psal. Tenkrát nám líčila potíže s Arančinou dietou, vzpomínáte? Nu a před čtrnácti dny se telefon ozval znovu. Tentokrát jsme se dozvěděli, že Aranka je stále čiperný a velmi živý pejsek, ale moc neztloustla. Ač jí panička vaří, Aranka se rozhodně nepřežírá (ani se nedivím, že svému krmení moc nedá, když jí s paničkou její oběd z jednoho talíře) a co sežere, hladce spotřebuje na své čiperné rejdy. Však také přehrabala celou zahradu. No a stále je mazlivá a stále spí s paní P. v její posteli. Teď ovšem byla panička delší dobu v nemocnici, takže se až bála, zda ji Aranka pozná. No to víte, že nemusela mít obavy. Když se teď vrátila, pejska ji nadšeně přivítala a opět je vše při starém. No a my jsme rádí, ža panička našla Aranku a Aranka paničku podle svého gusta.
Poděkování. Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.
Toto jsou stránky, věnované našemu miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění
z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně
související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).