 | Stránky pejsky Betynky motto:
Jiří Šebánek: Psí modlitba   |  |
Podle WEBovskýho počítadla jste
návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.
| Aktuální Pudloviny |
Minulé Pudloviny |
Vtipy o psech |
Jokes about dogs |
přehled stránek |
Archivní PUDLOVINY
Starší První stránka pejsky Betynky -
Vydání ze dne 11.8.2001
(Poslední inovace 11.8.2001)
Začátek stránky.
O Betynčiných stránkách.
AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Aktuální Pudloviny. Minulé Pudloviny. Něco málo odkazů. Konec stránky
Galerie Bety.
AHOJ!
(Slovo k čtenářům.)
Milí příznivci pejsků a trpěliví
čtenáři stránek Betynčiných!
-
Přišla zpráva o Peggynce, to obecněji zajímavé uvádím zde:
Jsou prázdniny a tak jsme s Peggy pořád někde venku. Byli jsme celou první půlku prázdnin na dovolené, tak jsem neměla možnost dostat se na internet, bohužel! Na dovolený jsme ji ostříhali a moc jí to sluší! Miluje vodu a skáče do ni pro aport (když se jí teda chce).(Tak v tomhle po Betynce není.) Jinak je snad u nás spokojená a my už si to tu bez ní nedovedeme ani představit!!!
Ozvala se také panička od Aranky a o tom, co nám pověděla, se dočtete v dnešním vyprávění.
- Psí svátky jsem minule uvedl na celých čtrnáct dní. Důvodem byla Betynčina dovolená a s tím související přestávka ve vycházení Pudlovin, usoudil jsem však, že to není obecně špatný nápad. Rozhodl jsem se proto, že čtnáctidenní přehled zachovám a v každém dalším vydání prostě první týden smažu a na konec přidám další. No a příslušnému přehledu jsem vyhradil novou samostatnou rubriku.
- Mám rád nejen pesky, ale taky scifi. A tak jsem si v srpnovém čísle Ikarie přečetl povídku, která zasáhla i mou "psí" strunu. Jmenuje se Spojenci (v originále The Allies), napsal ji Mark S. Geston a pojednává - jak jinak - o invazi zlých mimozemšťanů, jakýchsi ekoteroristů nejvyššího řádu, opírajících se o nepřekonatelné technologie. (Tak trochu protimluv, ne?) Díky těmto technologiím bylo lidstvo poraženo a zahnáno na útěk, ale závěr povídky přinesl nečekaný zvrat. Jaký, to neprozradím, řeknu jen tolik, že celé vyústění mi připadalo vůči pejskům tak trocho nefér. Takže vlastně nevím, jestli se mi povídka má líbit nebo naopak, ale v těchto kategoriích ji hodnotit nelze. Rozhodně na mne zapůsobila; máte-li možnost, přečtěte si ji.
Psí svátky na příštích 14 dní:
Psí svátky v týdnu
od 13.8. do 19.8.:
- po 13.8.2001:
- Svátek má Ria
- út 14.8.2001 :
- Svátek má Dan
- st 15.8.2001:
- Svátek má Fredy
- čt 16.8.2001:
- Svátek má Tombo
- pá 17.8.2001:
- Svátek má Silver
- so 18.8.2001:
- Svátek má Osman
- ne 19.8.2001:
- Svátek má Percy
Psí svátky v týdnu
od 20.8.2001 do 26.8.2001:
- po 20.8.2001:
- Svátek má Polly.
- út 21.8.2001:
- Svátek má Merlin.
- st 22.8.2001:
- Svátek má Dargo.
- čt 23.8.2001:
- Svátek má Erba.
- pá 24.8.2001:
- Svátek má Daisy.
- so 25.8.2001:
- Svátek má Goofy.
- ne 26.8.2001:
- Svátek má Bodie.
Kamarád říká druhému:
-Včera jsem nechal utratit svého psa...
-A co, byl vzteklej?
-No to víš, nadšený nebyl...
V Neknihách vyšly dvě knížky autora těchto stránek.
Knížka "Pudloviny" shrnuje dosavadní Betynčiny příběhy až do narození štěňat; pod názvem "Psí anekdoty" se skrývají vybrané psí vtipy, se kterými jste se setkávali na těchto stránkách v rubrice "Vtip týdne". Knížky si můžete nechat poslat v elektronické podobě, případně ji věnovat přátelům. Cena Pudlovin je 50,- Kč, Psí anekdoty můžete dostat za lidových dvacet vočí. Navštivte Neknihy.
Betynčiny příhody.
Granule? Granule!
(11.8.2001)
Jak jsem psal v rubrice Ahoj, dostal jsem zprávu o Arance. Vzpomínáte? Aranka byla nejmenší holčička, jako jediná je celá černá a když doba předání nazrála, její nová panička, invalidní důchodkyně, po ní tak toužila, že si pro ni poslala už ve čtvrtek. Hned druhý den nám hlásila, že Aranka v pořádku dorazila, v novém bydlišti se jí líbí a proti stýskání že spaly spolu v posteli. No a včera se paní P. ozvala znovu, aby poreferovala o dalším soužití.
Aranku si zamilovala, ale hned na začátku telefonátu se nám svěřila, že o ni měla hrozný strach a skoro se bála, že o ni přijde. Aranka totiž nechtěla žrát a už byla jako kostřička, takže paní P. vyslala manžela na poradu k veterináři. Ten slečnu důkladně prohlédl, provedl jí i různé testy včetně krevních a nakonec zjistil, že je Aranka úplně zdravá a její nechuť k jídlu že je prostě mlsnost. (To jsme si vlastně s Betynkou taky zažili. Nebylo to sice až tak děsivé, ale občas jsme s ní dělali všelicos, aby se nažrala. Nemluvím o tom, že občas nechtěla žrát granule z misky a museli jsme ji krmit z ruky, ale někdy ani to nestačilo. Granule jsme jí házeli, aby si je mohla ulovit, všelijak jsme ji přemlouvali a občas jsme jí je sypali do boty, což kupodivu někdy pomohlo. Dnes už žere vcelku dobře, ale stále má dny, kdy drží dietu a také jí občas přestanou chutnat aktuální granule a donutí nás tak, abychom přešli na jinou značku.)
Pravda, mezi všemi sourozenci byla nejméně žravá, však víte, že jsme ji někdy krmili samostatně a jako snad jediná někdy nedojela svou misku, ale takovéhle problémy jsme s ní neměli. Zřejmě to, že se stala jediným obletovaným miláčkem, ji rozmazlilo. Důležité však je, že se veterinář nespokojil výše uvedeným konstatováním, ale přidal i dobrou radu: Arance předepsal B-vitamin a doporučil majitelce, aby jí dávala pivo. Dieta zabrala a Aranka dnes prospívá, nadále spí s paničkou v posteli a navíc s ní jí z jednoho talíře.
To kluci, to byli jiní žrouti. Minule jsem vám nabídl fotokomiks o jejich krmení, ale oni nejeli jen po Pribiňákách, polívčičkách či rýži s kuřetem, kterou jsme jim servírovali do jejich misek. Záhy zjistili, že ke žrádlu jsou i granule (jak by taky ne, čich mají dobrý) a jak jsme je Betynce naservírovali na zem, už po nich vyjeli. Moc jim to nešlo, ale nějakou si přeci ukořistili a statečně ji chroupali. No, z hubiček jsme jim je nervali, koneckonců byly to granule pro štěňata a kojící feny, ale učit jsme je na ně zatím nechtěli, už proto ne, abychom příštímu páníčkovi ponechali na vůli, zda jim bude vařit nebo je převede na granule sám. No a taky to byly Betynčiny granule, takže nám nezbylo, než zřídit Bety oddělenou jídelnu na gauči, na který přec jen štěňata dosud nevylezla. (dosud; kdyby u nás byla tak o týden déle, už by to neplatilo.)
Ze začátku jsme to nevymysleli nejlépe. Betynčinu misku jsme postavili na servírovací stolek, který měl v polovině své výšky ještě jednu poličku. Tohle zařízení posloužilo štěňatům jako schodiště, a tak v malé chvíli jsme měli Filípka propleteného stolkem a zabořeného čumáčkem do granulí. Tenhle moment jsem bohužel nestačil zadokumentovat, ale v příběhu "Už nás nic nepřekvapí?" jste mohli vidět fotku, dokazující, že psíci se nehodlali vzdát ani tváří v tvář nepřekonatelné stoličce. A když se jim to nedařilo, zkoušeli alespoň vylézt za mámou na gauč.
Samozřejmě ( ;-) ) se jim to nepodařilo a tak Betynka měla své granule jen pro sebe. Ale nemyslete si, že je nějaký hamoun; když se sama nažrala, sebrala jednu dvě granule do zobáčku a donesla je milým štěňatům na podlahu.
Zajímavé WWW stránky:
 |
 |
|
|
 |
|
 | Další odkazy |
|
Veškeré informace o pudlech - chov, výstavy a pod. - Vám poskytne:
KLUB PŘÁTEL A CHOVATELŮ PUDLŮ (KPaCHP),
Slezská 114, 130 00 PRAHA 3 – Vinohrady
E-mail: KPaCHP@hotmail.com
Http: http://members.tripod.com/KPaCHP/KP
aCHP.html
Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.
Toto jsou stránky, věnované našemu 
miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění
z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně
související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá Pavel Doktor
Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní
To kluci, to byli jiní žrouti. Minule jsem vám nabídl fotokomiks o jejich krmení, ale oni nejeli jen po Pribiňákách, polívčičkách či rýži s kuřetem, kterou jsme jim servírovali do jejich misek. Záhy zjistili, že ke žrádlu jsou i granule (jak by taky ne, čich mají dobrý) a jak jsme je Betynce naservírovali na zem, už po nich vyjeli. Moc jim to nešlo, ale nějakou si přeci ukořistili a statečně ji chroupali. No, z hubiček jsme jim je nervali, koneckonců byly to granule pro štěňata a kojící feny, ale učit jsme je na ně zatím nechtěli, už proto ne, abychom příštímu páníčkovi ponechali na vůli, zda jim bude vařit nebo je převede na granule sám. No a taky to byly Betynčiny granule, takže nám nezbylo, než zřídit Bety oddělenou jídelnu na gauči, na který přec jen štěňata dosud nevylezla. (dosud; kdyby u nás byla tak o týden déle, už by to neplatilo.)
