 | Stránky pejsky Betynky motto:
Jiří Šebánek: Psí modlitba   |  |
Podle WEBovskýho počítadla jste
návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.
| Aktuální Pudloviny |
Minulé Pudloviny |
Vtipy o psech |
Jokes about dogs |
přehled stránek |
Archivní PUDLOVINY
Starší První stránka pejsky Betynky -
Vydání ze dne 23.6.2001
(Poslední inovace 24.6.2001)
O Betynčiných stránkách.
AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů.
AHOJ!
(Slovo k čtenářům.)
Milí příznivci pejsků a trpěliví
čtenáři stránek Betynčiných!
- Jak už víte, štěňata šla do světa.
Nejdál odjel Miki, až do Bardějova, a jeho nová panička neváhala a přijela si pro něj osobně. (A již jsem psal, že se pak ze Slovenska ozvali a potvrdili, že cesta proběhla hladce, na hranici žádné problémy a že je pejsek v pořádku.)
- TV pořad ze života zvířat (so, 18.35, ČT1) navštívil několik míst mimo ordinaci a ukázal několik "případů" z ordinace.V ordinaci byla mimo jiné velká černá doga s bílou náprsenkou, která měla převrácené třetí víčko (retroverse 3. víčka). Zde pan doktor ujistil majitelku, že tato porucha doze nevadí a že s ní může trvale žít; vadila by ovšem posuzovetelům na výstavě a dala by se odstranit chirurgicky. Přišla také na první prohlídku štěňátka, při tom jsem se dozvěděl zajímavou věc: jejich škytání (které jsme také zažili) nejen že není chybou, ale naopak známkou dobrého trávení. No a mimo ordinaci?
Tam jsme navštívili zchromlého jezevčíka s uskřípnutým nervem, kterého jste mohli vidět v předchozích pořadech v ordinaci. Jeho stav se nelepší tak, jak pan doktor doufal, ale on sám se smutně netváří. Po zahradě chudák vláčí zadek po zemi a na delší vycházky vymyslel jeho pán zlepšovák: zavěsil mu zadeček na šátek, tak jak se to dělá třeba se zlomenou rukou, a milému pejskovi ho nosí, aby si neobrousil bříško.
Další návštěva byla svědkem vypouštění dvou káňat ve Voticích; první našli na zemi zcela vyčerpané a to druhé se srazilo s autem. V útulku je dali do pořádku a teď už jsou "jako nová". A ještě jedna zajímavost z psího útulku: dobří lidé tam přinesli štěňata, která našli v lese, a teprve v útulku přišli na to, že jsou to liščata. Z pěti přežili tři, kamera nám ukazovala to, které najde svůj domov v děčínské zoo. Zatím se o něj ošetřovatelka stará doma a do zoo chodí jen na návštěvu, aby si zvyklo na její pachy. Má tak jedinečnou příležitost prohlédnout si ji z vnější strany klece.
Další případy doktora Hřebíka z veterinární kliniky na Novovysočanské a jeho televizního "asistenta" Krauze můžete shlédnout v repríze pořadu, která se vysílá v neděli v 7.05 a v pondělí v 15.30 na ČT1 a pak ještě v pátek v 14.30 na ČT2
- Chcete mě vysílala ČT v neděli tentokrát v 10.45 na ČT1 a je reprízován v pondělí ve 13.00, opět na ČT1.
Nabídku psů jako obvykle předcházela část "obecnějšího dopadu", která tentokrát byla věnována protestům proti dlouhotrvající přepravě hospodářských zvířat v kamionech přes celou Evropu. Tomuto problému byl již jeden pořad věnován a upozorňoval na petiční akci proti tomuto zvěrstvu. A že to zvěrstvo je, dokazovaly záběry, které přineslo toto vydání.
Ono už na první pohled je trochu protismyslné, vozit zvířata na jatka přes celou Evropu, ale podmínky, za kterých se tak děje, to ještě mnohonásobně zvětšují. Zvířata cestují často několik dní bez přestávky, namačkána v nevětraných kamionech. Možná si dovedete představit, jak to uvnitř vypadá, ale vidět to na záběrech kamery je vskutku otřesné; víc k tomu říkat nebudu, podívejte se sami. Jen chci upozornit, že dne 25.6.2001 (to je pondělí) bude v Praze na Letenské pláni kamion, který kopíruje trasu těchto převozů. Vyjel 21. června z Litvy, bude pokračovat dál a přináší informace o této hrůze; můžete si k němu též zajít pro protestní pohlednice, které pak pošlete ministru zemědělství.
-
Psí svátky v týdnu od 25.6. do 1.7.2001
- po 25.6.2001
- Svátek má Majka
- út 26.6.2001
- Svátek má Felína
- st 27.6.2001
- Svátek má Tracy
- čt 28.6.2001
- Svátek má Sting
- pá 29.6.2001
- Svátek má Bono
- so 30.6.2001
- Svátek má Ozzy
- ne 1.7.2001
- Svátek má Alan
Přijde lord s basetem ke zvěrolékaři a žádá ho, aby mu kupíroval ocas.
-Mylorde, ale basetům se ocas nekupíruje.
-Nevadí, jen mu odstraňte ocásek úplně celý, beze zbytku. Přijede tchýně a já hodlám předejít jakýmkoli náznakům projevené radosti.
Betynčiny příhody.
Téměř dvojčata.
(23.6.2001)
Štěňátka se nám rozešla, ale to už víte. První tři tvorečkové odešli v krátkém sledu. Aranka odešla ve čtvrtek 17.5., hned v pátek odjela Peggy-Lucinka (ale obrázek je z 23.4., kdy jí tedy bylo jen něco přes tři neděle) a když nás v sobotu opustil Kubíček, zbyli Betynce dva synové.
V té době už to ovšem byli doopravdy psi. V kotci už nevydrželi ani v noci, chodili už také vítat a přes den byl celý byt jejich. Hodně si hráli s maminkou, která je pilně vychovávala a naučila je přetahování o ponožku (tedy moc jim to vysvětlovat nemusela). Štěňata hra s mámou těšila, ale přvážnou část dne běhala spolu, hrála si ve dvou a ve vzájemném objetí i spala. Když se někde objevilo jedno, vzápětí tam bylo i druhé. Pravda, někdy, vlastně dost, i spala, ale když se do toho dala, řádila tak, že jsme na sebe museli s Blankou křičet.
Vyprávěl jsem kdysi, že Betynka jako štěně moc štěkat neuměla. Nuže, o jejích synech to neplatí; jejich rejstřík zahrnoval vrčení i štěkání a stále se rozšiřoval. Jejich oblíbenou zábavou bylo, že jeden zalezl pod křeslo a odtamtud vrčel a štěkal na bráchu. Rovněž s jídlem (tedy žrádlem) neměli pejsci žádné problémy. Pravda, holčičky byly trochu pomalejěí, ale klukům jsme dvakrát říkat nemuseli. Jakmile v kuchyni zacinkaly jejich misky, všeho nechali a už čekali ve frontě. (To platí pro všechna štěňata, včetně holčiček.) No a pak své misky bleskově vymetli a žravější Filip stačil ještě strkat hlavu Pištovi/Mikimu do jeho misky.
Trochu problémů bylo s jejich hygienou. Dokud byli pejsci u nás, dostali jen první očkování a tak nechodili ven. Doma sice měli připraveny noviny, ty ale spíše ignorovali - to v lepším případě - nebo ještě lépe tahali a trhali. (Abych nebyl nespravedlivý, Miki byl v tomto směru učenlivější a občas se šel na noviny cíleně vyčůrat.) To už se lépe osvědčily na podlaze rozložené igelity, ale kakat chodili oba (a vlastně všichni) zásadně jinam, nejlépe za křeslo. To víte, byli ještě malí a myslím, že se to rychle změní s možností chodit ven. S Betynkou to tak bylo a i zprávy od nových páníčků tomu nasvědčují. Musím vám ale něco prozradit. Pravda, většinu těch hovínek jsme našli a dostranili hned, některá skrytější třeba druhý den, ale když Blanka po jejich odchodu provedla generální úklid, našla při vytírání podlahy zaschlé stopy hluboko pod nábytkem v místech, o nichž byste nevěřili, že se tam štěňata vůbec dostanou, neřku-li, že tam budou ještě "pracovat".
Zajímavé WWW stránky:
 |
 |
|
|
 |
|
 | Další odkazy |
|
Veškeré informace o pudlech - chov, výstavy a pod. - Vám poskytne:
KLUB PŘÁTEL A CHOVATELŮ PUDLŮ (KPaCHP),
Slezská 114, 130 00 PRAHA 3 – Vinohrady
E-mail: KPaCHP@hotmail.com
Http: http://members.tripod.com/KPaCHP/KP
aCHP.html
Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.
Toto jsou stránky, věnované našemu 
miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění
z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně
související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá Pavel Doktor
Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní
Nejdál odjel Miki, až do Bardějova, a jeho nová panička neváhala a přijela si pro něj osobně. (A již jsem psal, že se pak ze Slovenska ozvali a potvrdili, že cesta proběhla hladce, na hranici žádné problémy a že je pejsek v pořádku.)
V té době už to ovšem byli doopravdy psi. V kotci už nevydrželi ani v noci, chodili už také vítat a přes den byl celý byt jejich. Hodně si hráli s maminkou, která je pilně vychovávala a naučila je přetahování o ponožku (tedy moc jim to vysvětlovat nemusela). Štěňata hra s mámou těšila, ale přvážnou část dne běhala spolu, hrála si ve dvou a ve vzájemném objetí i spala. Když se někde objevilo jedno, vzápětí tam bylo i druhé. Pravda, někdy, vlastně dost, i spala, ale když se do toho dala, řádila tak, že jsme na sebe museli s Blankou křičet.
Vyprávěl jsem kdysi, že Betynka jako štěně moc štěkat neuměla. Nuže, o jejích synech to neplatí; jejich rejstřík zahrnoval vrčení i štěkání a stále se rozšiřoval. Jejich oblíbenou zábavou bylo, že jeden zalezl pod křeslo a odtamtud vrčel a štěkal na bráchu. Rovněž s jídlem (tedy žrádlem) neměli pejsci žádné problémy. Pravda, holčičky byly trochu pomalejěí, ale klukům jsme dvakrát říkat nemuseli. Jakmile v kuchyni zacinkaly jejich misky, všeho nechali a už čekali ve frontě. (To platí pro všechna štěňata, včetně holčiček.) No a pak své misky bleskově vymetli a žravější Filip stačil ještě strkat hlavu Pištovi/Mikimu do jeho misky.