Stránky pejsky Betynky

motto: Jiří Šebánek: Psí modlitba

Podle WEBovskýho počítadla jste

návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.

Aktuální Pudloviny

Minulé Pudloviny

Vtipy o psech

Jokes about dogs

přehled stránek

Archivní PUDLOVINY

Starší První stránka pejsky Betynky - Vydání ze dne 26.5.2001
(Poslední inovace 26.5.2001)

O Betynčiných stránkách. AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů.

AHOJ! (Slovo k čtenářům.)

Milí příznivci pejsků a trpěliví čtenáři stránek Betynčiných!

V pátém čísle časopisu Svět psů
- Adresa redakce:
  Nakladatelství MINERVA CZ, s.r.o.
  Říčanská 10, 101 00 Praha 10
  tel.: 02/7274 2611
  fax: 02/7173 2458
  e-mail: minerva@comp.cz
jsem se dočetl, že 2. června se v Českém Těšíně uskuteční již 6. ročník Výstavy voříšků a 1. ročník soutěže v ovladatelnosti psa Nejovladatelnější pes světa a nejvšestrannější psovod. Místo pořádání ani přesný čas jsem se zde nedozvěděl, snad by Vám poradili na adrese
Eva Nohelová, Čáslavská 6, 737 01 Český Těšín, e-mail: nohelova@vviss.cz

Ještě je čas:
Z Ferdovy Dumky přebírám avízo jedné kočičí výstavy:

Pražský spolek ochranců zvířat
Pujmanové 1219, Praha 4, (tel./fax: (02) 692 25 88, e-mail: psoz@asp.cz)
pořádá 12. UMISŤOVACÍ VÝSTAVU OPUŠTĚNÝCH KOČEK
na Pankráci, Pujmanové 1219, Praha 4 - od stanice metra "C" - Pankrác povedou šipky
v neděli 27.5. 2001 od 10.00 do 17.00 hodin
vstupné 1 kočičí konzerva
(podrobnosti vyšly v pondělí)

Výše zmíněná Ferdova Dumka ostatně stojí za návštěvu. Je věnována kočičkám, zveřejňuje příspěvky řady svých čtenářů a na rozdíl od Pudlovin vychází denně (tedy krom víkendů). Níže přináším její anotaci, jakož i anotaci sesterských PETS, věnovaných pro změnu ostatním miláčkům včetně pejsků, a pro vaše pohodlí ;-) jsem zde umístil jedno ukázkové vydání. (Proč právě tohle? Inu, protože kočička Mikeška, o které se tam píše, je z přízně.)
- ANOTACE DUMKY:
  Pro kočky a koťata (i kocoury) je zde od 18.8.1998 Dumka - pro potěchu milovníkům koček. Vychází vždy, když je o čem psát :-), tzn. denně. Stránky se jmenují po Ferdovic kočce Dumce, o které zde je a bude i část pojednání. Své reakce či příspěvky a fotky v JPEG můžete posílat Dumce nebo Ferdovi.
- ANOTACE PETS
  Pro domácí mazlíčky a všechna jiná zvířátka (kromě koček) jsou zde PET, které byly věnovány Ferdově kočce Dumce k jejím prvním narozeninám. Měl by tímto být vytvořen prostor i ostatním zvířátkům. Vychází vždy, když je o čem psát :-), především pokud někdo ze čtenářů něco zajímavého napíše do redakce PET nebo Ferdovi.
Štěňátka se zvolna rozcházejí, jak o tom píšu i v hlavním textu. Doufáme, že se budou mít dobře. Od jednoho z nových páníčků přišel následující mail:
- Dobrý den!
  Slíbila jsem vám, že napíšu jak se má naše Peggynka(Lucinka) První noc spinkala trochu neklidně, ale byla vzhůru jen půl hodinky a potom zase klidně usnula.Měli jsme ji v posteli, takže cítila kolem sebe teplo.(ani nekňučela) Dneska už spala naprosto klidně až do šesti, pak už se jí nechtělo spinkat.Teďka je ve svým pelíšku a únavou usnula, protože jsme ji pustili na dvoře na trávu a moc se jí tam líbilo! Ani loužičky moc nedělá...vždycky ji stihneme dát na noviny nebo ji vez-
  meme ven.Včera poprvý štěkla a dneska si hrála a začala vrčet! Oblíbila si malou plyšovou ovečku, která má na krku rolničku.Taky se jí líbí myška vyrobená z chlupů(taková, co se kupuje kočičkám)! Myslím, že se jí u nás líbí a je spokojená.
  Zdravíme vás
V Krausově TV pořadu ze života zvířat(so, 18.35, ČT1) jsme tentokrát mohli hned na začátku vidět krokodýla (tedy kajmana), který spolkl prsten (potvrzeno rentgenem, doporučená léčba: co nejvíc žrádla, které prsten vytlačí). Pak nám ukázali malé divoké prasátko, které někdo našel údajně opuštěné v lese a "zachránil" ho. To ovšem nebyly záběry z ordinace, zato s radou: nezachraňujte takové tvorečky. On vůbec nemusí být opuštěný a při záchranné akci vám může jeho matka bachyně důrazně připomenout úsloví "pro dobrotu na žebrotu." Co tedy máte dělat, když takové selátko najdete? ohlásit to hajnému, který přeci jenom dokáže situaci lépe zhodnotit. Kamera také zajela na Šumavu, kde se konečně vylíhli dlouho sledovaní čápi černí. Víte, že takové čtrnáctidenní čápě dostává jednodenní kuřata? Polyká je celá a spucne jich za den tak patnáct. A na závěr opět ordinace, kam přišla paní s fenkou, která dva měsíce po hárání dostala mlíčko. Při tomhle "případu" jsem si vzpomněl na naši Betynku, která svou falešnou březost prožívala již několikrát. Televizní pan doktor nám potvrdil to, co jsme si mysleli sami, že totiž oblíbené hračky nahrazují v té době zmatené fence štěňátka, a přidal navíc pár rad: hračku pejsce zabavit a napomoci tak k přetržení toho psychologického bludného kruhu, omezit přísun bílkovin, zejména mléčných, dopřát fence hojnost pohybu a přikládat octové obkladky (roztok kyselý asi jako zálivka na salát, ovšem neslazený, zato trochu soli pan doktor doporučil).
Repríza pořadu se vysílá v neděli v 7.05 a v pondělí v 15.30 na ČT1 a pak ještě v pátek v 14.30 na ČT2
Chcete mě (ČT

domu

(sezónní rušení)

čipování

Vtip týdne.

26.5.2001

Zvoní telefon. Zvedne ho pes a povídá:
"Haf!"
"Haló?"
"Haf!"
"Nerozumím."
"Haf!"
"Jakže, prosím?"
"H jako Hugo, A jako Adam, F jako František: Haf!!!"

Navštivte Psí fóry.

Betynčiny příhody.

Život se štěňaty, perspektiva bez nich. (26.5.2001)

Naši pižďuchové nám utěšeně rostou. Stále jsou to štěňata, ale už jsou to také zcela nesporně psi a jsou stále samostatnější. Zároveň jich ale ubývá; postupně si pro ně přicházejí noví páníčkové a nám se dílem ulevuje (přeci jen je pět psů na nás hodně), dílem nám puká srdce, do kterého se mezitím potvůrky stačily vloupat. Jen doufáme, že se jim povede dobře a první ohlasy se zdají tomu nasvědčovat.
Jako první od nás odešla nejmenší fenečka, černá Aranka. Tu si vyžádala hned po prvním inzerování starší paní, invalidní důchodkyně ze Zahradního města. Paní P. mívala černou pudlinku, která jí v požehnaném věku opustila a milá paní po ní ustavičně tesknila. Doma sice má pejska a kočičku, ale kočička není pejsek a pejsek není fenka. Ten jejich přilnul spíše k manželovi a pudlinku jí nenahradil. A tak paní P. toužila po vlastním pejskovi tak, že opakovaně telefonovala, zda jsme si to nerozmysleli. Když jsme se pak ve středu domluvili, že si pro pejska manžel přijede v sobotu, nevydržela to a ještě ten den večer nás uprosila, aby to mohlo být už ve čtvrtek ráno.
Paní sama chodí o berlích a ani Aranku předem neviděla. Zamluvila si ji na základě důvěry v naše slova, ale myslím, že zklamaná nebyla.Už dvě hodiny potom, co manžel od nás odjel, volala, že nový miláček dorazil, že už jí Aranka vlezla za výstřih, a druhý den nás informovala o tom, jak se Aranka zabydluje, jak spí v posteli, jak čůrá na zahrádce. Ona Aranka byla ze všech štěňat nejmenší, ale též nejmazlivější a tak si myslím, že si dámy padly do oka a noty.

Jak to nesla Betynka? Loučení bylo rychlé, Betynka u toho sice byla a jistě si všimla, že jí schází pejsek, ale přenesla se přes to brzy. Ostatně, zbyli jí ještě čtyři pejsci a Bety se s nimi honila, hrála si s nimi a dokonce je učila skopičinám. Třeba mi ukradla ponožku a tak dlouho s ní provokativně mávala před Filípkem, až ho vyprovokovala k přetahování. A pak že fenky učí své děti dobrému vychování! Ostatně ti čtyři pejsci dokázali vyprodukovat dost povyražení. Zatím ještě nemají takové zoubky, aby něco poškodili opravdu vážně, ale snaží se dost. S oblibou rvou noviny místo aby na ně čůrali, pouštějí se do tapet a kobercových pásek a když mají možnost, rvou chlupy z koberce. Jednu takovou možnost měli v místě švu, v němž je náš koberec sesazen ze dvou pruhů, ale tu jsme jim sebrali. Neřešili jsme to nijak složitě. Prostě jsme na zem stylově položili Atlas psů doktora Bruce Folga. A tak atlas posloužil chovu psů ještě dvěma původně nezamýšlenými způsoby. Jednak ochránil koberec, jednak se změnil v oblíbené lože pejsky Lucinky.
Lucinka se z něj ovšem dlouho netěšila. V pátek si pro ni přijeli dva mladí zájemci od Turnova, z domku se zahrádkou na kraji vsi, kteří si ji vyhlédli na internetu. Přijeli i s maminkou a byli velice nadšeni. Tentokrát loučení trvalo déle, protože noví páníčkové poseděli, cicmali se s Lucinkou, kterou ovšem přejmenovali na Peggynku, hráli si i s Betynkou a pak sledovali Betynčinu hru s pískacím míčkem, do které Bety zapojila i Lucinku/Peggynku. Nakonec odjeli se slibem, že nás budou informovat a slib hned druhý den splnili. A tak si myslíme, že i ona bude mít dobré páníčky, ale tentokrát ji Betynka hledala, po jejím odchodu koukala na míček, na nás a vypadala trochu nesvá. No a když ještě v sobotu odjel eskapista Kubíček (o jeho nových človjecích se zmíním příště), zbylo nás už jen pět. (Jak vidíte, psi jsou stále v převaze.) Se dvěma štěňaty je život stále náročný, ale přeci poněkud klidnější ;-). Novou ohrádku jsme již také zrušili a Pišta (který se bude jmenovat Miki) se žroutem Filípkem dostali k disposici celý byt dnem i nocí. Paradoxně to přispělo ke zklidnění situace. Ráno se sice stejně probouzejí brzyčko, ale protože nejsou nijak omezeni (a také proto, že je jich méně než dříve, ale stále dost, nenárokují tolik pozornosti a stačí si sami. (Pozornost vyžadují následně, když po nich musíme likvidovat stopy. Říkal jsem již, že novinový záchod příliš neakceptují, ale naštěstí alespoň částečně uznávají záchod igelitový.) Betynka pak se k nim staví ambivalentně. Stále ještě je bere jako své děti. Už je ale přestala kojit a začala je uznávat, jako psy. I to má dvě stránky. Na jednu stranu má nové partnery ve hře, na druhou stranu si však myslím, že je vnímá i jako potenciální konkurenty, ohrožující její dosud výsadní postavení. Venku je vše v pořádku, tam má svého páníčka jen pro sebe a chová se jako dřív, před štěňaty. Doma ovšem je to něco jiného. My si sice dáváme dobrý pozor, abychom ji neodstrkovali a ona sama štěňata uznává a má je ráda, ale určité známky nejistoty na ní pozorujeme. Možná k nim nepatří to, že občas bere štěňatům hračky, které jim nabízíme. Co je však neobvyklé, je její přítulnost. V době kojení se jí zřejmě špatně leželo na klíně a v tomto smyslu jsme si ji dlouho moc neužili. Zato teď skáče na klín při každé příležitosti, někdy dříve než stačíme dosednout a vytrvale se vrací, i když ji sundám. A dnes jsem s ní zažil drobnou příhodu, kterou neumím tak docela zařadit. To jsem vyšel z pracovny a právě procitnuvší štěně se ke mně vrhlo a začalo mi casnovat kalhoty. A milá Betynka na něj začala vrčet! Tak mi řekněte, znalci psí psýchy, co to mělo znamenat: bránila mne, vychovávala štěně, nebo prostě a jednoduše žárlila?

**Zajímavé WWW stránky:**

	Další odkazy

Veškeré informace o pudlech - chov, výstavy a pod. - Vám poskytne:
KLUB PŘÁTEL A CHOVATELŮ PUDLŮ (KPaCHP), Slezská 114, 130 00 PRAHA 3 – Vinohrady
E-mail: KPaCHP@hotmail.com
Http: http://members.tripod.com/KPaCHP/KP aCHP.html

Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.

Toto jsou stránky, věnované našemu miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá Pavel Doktor

Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní