Stránky pejsky Betynky

motto: Jiří Šebánek: Psí modlitba

Podle WEBovskýho počítadla jste

návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.

Aktuální Pudloviny

Minulé Pudloviny

Vtipy o psech

Jokes about dogs

přehled stránek

Archivní PUDLOVINY

Starší První stránka pejsky Betynky - Vydání ze dne 12.5.2001
(Poslední inovace 12.5.2001)

O Betynčiných stránkách. AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů.

AHOJ! (Slovo k čtenářům.)

Milí příznivci pejsků a trpěliví čtenáři stránek Betynčiných!

Zprávičky z AHOJe z minulých Pudlovin jsou nadále aktuální a proto je ponechávám i zde; nicméně na jejich konci najdete i něco nového.
Upřesňuji zprávu o Voříškiádě. V pátém čísle časopisu Svět psů jsem se dočetl následující:
- Redakce časopisu SVĚT PSŮ pořádá 20.5.2001 na TJ Hagibor, Izraelská ul., Praha 10 (v blízkosti stanice Metra Želivského)
  Přehlídku psů
  Pražský voříšek 2001
  Závěrečné soutěže moderuje Honza Musil
  Účastnický poplatek: 150,- Kć (bude věnován na nákup krmiva pro psy v útulcích).
  Přihlášky v redakci. Uzávěrka: 10.května 2001
  Na místě si můžete osvojit psa z útulku
- Adresa redakce:
  Nakladatelství MINERVA CZ, s.r.o.
  Říčanská 10, 101 00 Praha 10
  tel.: 02/7274 2611
  fax: 02/7173 2458
  e-mail: minerva@comp.cz
V tomtéž časopise jsem se dočetl, že 2. června se v Českém Těšíně uskuteční již 6. ročník Výstavy voříšků a 1. ročník soutěže v ovladatelnosti psa Nejovladatelnější pes svvěta a nejvšestrannější psovod. Místo pořádání ani přesný čas jsem se zde nedozvěděl, snad by Vám poradili na adrese
Eva Nohelová, Čáslavská 6, 737 01 Český Těšín, e-mail: nohelova@vviss.cz
Jedna novinka:v Neknihách vyšla knížka "Pudloviny", která shrnuje dosavadní Betynčiny příběhy až do narození štěňat. Knížku si můžete nechat poslat v elektronické podobě, případně ji věnovat přátelům, cena je 50,- Kč. Navštivte Neknihy,

Vtip týdne.
( Go to english verssion)

12.5.2001
Majitel obchodu s oděvy se vrátil z oběda a zjistil, že jeho příručí má zavázanou ruku. Dřív, než se mohl na cokoliv zeptat, příručí mu radostně hlásil, že má pro něj dobrou zprávu.
"To určitě neuhádnete, pane!" hlásil. "Konečně jsem prodal ten úděsný oblek, který už nám tu tak dlouho strašil"
"To myslíte tu příšernou růžovou a modrou dvouřadovou věc?" ptá se majitel.
"Jistě, pane, přesně ten!"
"No to je skvělé! To byl ten nejohyzdnější oblek, jaký jsem tu kdy měl! No ale řekněte mi, proč máte zavázanou ruku?"
"No, víte, po té, co jsem tomu zákazníkovi prodal ten oblek, jeho vodicí pes mně pokousal."

Betynčiny příhody.

Zázraky se dějí pomalu
(nebo rychle)
(12.5.2001)

Heslo Zázraky se dějí pomalu si vepsali do svého programu (ne)alkoholici doktora Skály, aby vytrvali ve svém boji s démonem, ale často se jím řídí i příroda; vzpomeňte jen zázračnou výzdobu krápníkových jeskyní. Jiné zázraky ale dokáže příroda uskutečnit i z lidského měřítka rychle. Vždyt jak jinak než zázrakem lze nazvat proměnu těch malých černých červíčků, kteří se ještě nedávno plazili po kotci, v svébytné a sebevědomé tvorečky jako je třeba Lucinka s téměř bílým obočím, punčoškami, tvářičkami, vestičkou a zrcátkem, žrout Filípek nebo notorický utíkač Kubíček.
Vytříbily se i jejich povahy. Tak kupříkladu při žrádle: to milí pejsci dostanou na zem pět kompotových misek s pěti porcemi jídla, hrábneme do hromady tlačícich se psů a ke každé postavíme jednoho. První je vždy hotov Filípek a vyjede po ostatních miskách, takže ho musíme držet nejen proto, aby se ostatní v klidu nažrali, ale také proto, aby ho vůbec jeho kostřička unesla. A co na to Bety? Bety pozoruje, a ač má sama také chuť, čeká co zbyde (zbyde-li). Z toho jste si možná udělali závěr, že sama už štěňátka nekojí. To je i není pravda. Minule jsem naznačoval, že už Betynka své mlíčko ztrácí a ono to tak vskutku vypadalo. Jenže Bety je statný pejsek a vyvinutá ženská a produkce mlíčka se nejen nezastavila, ale snad ještě zvýšila. Nebo to tak aspoň vypadalo, protože štěňátka ho málo vypila - sice to zkoušela a i Betynka jim ho zkoušela nabídnout, ale dlouho kojit nevydržela kvůli ostrým štěněcím zoubkům. V praxi to vypadalo tak, že Betynka skočila ke štěňátkům do jejich ohrádky, chvíli chodila sem a tam nebo si i lehla a vyrajcovaná štěňátka pobíhala za maminkou v zoufalé snaze ulovit si svůj struk. Když se jim to povedlo, kousli Betynku, která začala vrčet a nakonec jim utekla. Copak štěňátka, ta už dostávají dost jiného žrádla, ale mamina nedostatečným odčerpáváním mléčka trpěla, až jsme o ni měli strach. O tom ale někdy příště, dnes se ještě vrátím ke štěňatům.
S tím, jak rostou, stávají se i jejich hry a zápasy opravdovější a cílenější a škála zvuků, kterými je doprovázejí, bohatší. Vrčí na sebe, štěkají, chytají se za uši, jdou si po krku (vše samozřejmě v dobrém) a když je vyndáme z jejich ohrádky, zkoumají širé okolí a přitom honí sebe, prázdné PET lahve i hračky, které zdědila po Betynce. Jejich hbitost jde tak daleko, že už je občas Betynka akceptuje jako rovnocenné partnery a honí se s nimi taky. No a samozřejmě čím dál častěji a intenzivněji se snaží uniknout ze své ohrádky.
Jejich ohrádku jste mohli částečně vidět na některých fotkách. Je postavena v rohu kuchyně, po jedné straně ohraničena vyšší deskou a v čele je uzavřena na bok postaveným šuplíkem. Proč takhle? No, nechat štěňata volně pobíhat po bytě plném nástrah si zatím netroufneme, ale nechceme bránit Betynce ve vstupu. Ten šuplík nejen že je tak vysoký, aby nepustil ven štěňátka (prý!), ale zároveň je tak nízký, že ho Betynka hladce přeskočí. Nejen to (ona by přeskočila i boční stěnu); díky široké boční ploše (nyní obrácené nahoru) Betynka vyskočí na šuplík a do ohrádky se spustí až po důkladné úvaze, aby snad některého ze svých potomků nezašlápla. V tomto koutku štěňátka tráví své noci a část dne, ale častokrát je vyndaváme ven a necháme je, aby se mohla vyvenčit na noviny (náš návrh, štěňata ho zatím tak úplně za svůj nevzala) a prběhnout se pod naším dozorem. To víte, že se jim to líbí a když je dáme zase zpátky do ohrádky, stavějí se na špičky a zvědavě vykukují přes okraj šuplíku. Ven ovšem zatím sama nemohou, mysleli jsme si.
Psíčci s tím ovšem tak docela nesouhlasí a stále se pokoušejí vyskočit. Předníma nohama se zavěsí, zadníma se odrážejí (od země, na zadní stěnu šuplíku nedošáhnou) a bojují. My jsme je pozorovali s úsměvem, dokud jednou Blanka nezvolala: "Tady je pes! Kde se tu vzal?"
Skutečně, po kuchyni pobíhal Kubíček a zjevně se radoval z vybojované svobody. Tak jsme ho popadli a šoupli zpátky a co myslíte? Za chvíli byl venku zas. Jak přesně se ven dostal, to se nám pozorovat nepodařilo, ale jeho systám jsme odhalili. Chytrý psík ze nezavěsil uprostřed překážky, ale v rohu, kde se mohl opřít hlavou o boční stěnu a tak se zřejmě vytáhl. Co udělal pak, to jsme neviděli, ale asi seskočil - co jiného.
I učinili jsme jistá bezpečnostní opatření jako překrytí rohu krycím prkénkem a přistavení další boční přepážky a šli jsme v klidu spát. Když jsme se ráno vzbudili, jako obvykle spala vedle jedné postele Betynka. Nebyla tam ovšem sama. Kdo myslíte, že se batolil u druhé postele: No ovšem, Kubíček.

**Zajímavé WWW stránky:**

	Další odkazy

Veškeré informace o pudlech - chov, výstavy a pod. - Vám poskytne:
KLUB PŘÁTEL A CHOVATELŮ PUDLŮ (KPaCHP), Slezská 114, 130 00 PRAHA 3 – Vinohrady
E-mail: KPaCHP@hotmail.com
Http: http://members.tripod.com/KPaCHP/KP aCHP.html

Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.

Toto jsou stránky, věnované našemu miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá Pavel Doktor

Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní