Stránky pejsky Betynky

motto: Jiří Šebánek: Psí modlitba

Podle WEBovskýho počítadla jste

návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.

Aktuální Pudloviny

Minulé Pudloviny

Vtipy o psech

Jokes about dogs

přehled stránek

Archivní PUDLOVINY

Starší První stránka pejsky Betynky - Vydání ze dne 14.4.2001
(Poslední inovace 15.4.2001)

O Betynčiných stránkách. AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů.

AHOJ! (Slovo k čtenářům.)

Milí příznivci pejsků a trpěliví čtenáři stránek Betynčiných!

Jak již víte, Betynka nám připravila radostnou událost. Jedno štěně sice zřejmě nebylo dost vybaveno pro tento tvrdý svět, ale pět jejích zbylých štěňat se má čile k světu; ostatně si o nich dnes můžete přečíst víc. Na tomto místě se k vám obracím s nabídkou: pokud má nějaký dobrý člověk zájem dělat některému Betynčinu štěňátku páníčka (samozřejmě až povyrostou, u maminky musí zůstat tak sedm osm týdnů), nechť se ozve. (Připomínám, že štěňata bydlí v Praze na Proseku.)
A v souvislosti s Betynkou (tentokrát s tou virtuální, webovskou) ještě něco: na serveru www.neknihy.cz vyšla útlá knížečka s psími anektotami z Betynčiných stránek. Obsahuje pouze texty a nikoliv obrázky, stojí dvacet korun a můžete si ji na adrese Neknih objednat, pošlou Vám ji v elektronické podobě (dle vaší volby jako dokument Wordu, ve formátu .pdf nebo jako prostý text). (Ostatně návštěvu tohoto zajímavého serveru Vám mohu jen doporučit.)
Už jste navštívili stránku o Matyášovi habsburském? Dočtete se na ní i něco o psech.
Nějak jsem v poslední době zanedbal informování o televizních pořadech, a tak dnes začnu Krausovým pořadem "Ze života zvířat". V posledních pokračováních se zde objevoval jezevčík Dandy, kterého zle potrhal vlčák, bydlící v témže domě. Milý jezevčík měl funkční jen jednu plíci - na druhé straně měl krevní výron, znemožňující dýchání a byl i jinak zle zřízený. Těžce bojoval o život, ale dá se, že se už zotavuje, díky péči lékaře a své paničky, která s ním mimo jiné spala ve spacáku na podlaze. Zlepšení jeho stavu mně potěšilo, protože tu paní známe od vidění. Celé se to stalo na Proseku nedaleko od nás a tak celou kausu s napětím sledujeme.
Krom toho přináší pořad i jiné zajímavé příběhy. Tak v posledním pořadu jste mohli navštívit hřebčín v Kladrubech, pozoruhodný tím, že koně zde nejsou ustájeni v boxech, ale žijí ve stádu ve společné prostoře. Televize tam nebyla poprvé, tentokrát přinášela pozoruhodný přímý přenos z porodu hříběte, který se odehrával rovněž ve společnosti celého stáda, ale zato bez zásahu člověka.
No a když do ordinace přivedli fenku bernského salašnického psa, která každým dnem čeká štěňata a pan Kraus to komentoval slovy, že z blížící se události jsou nervóznější páníčkové než sama fenka, s pochopením jsme přikyvovali.
Konečně jsem se dozvěděl, co je s pořadem "Miláčci". Zásluhu na tom má paní Hanusová, která napsala do televize PRIMA mail (to jsem udělal taky, dokonce přímo na adresu Miláčků, jenže to asi byla ta chyba) a odpověď mi forwardovala; pro informaci všech dalších zájemců ji zde přetiskuji:
- Dobry den,
  vas zajem o porad Milacci nas velmi tesi, nebot dokazuje, ze jde o velmi uspesny a sledovany format. V soucasne dobe byla jeho vyroba pozastavena, nebot jde o financne narocny projekt. Nicmene doufame, ze budeme moci v dohledne dobe v nataceni tohoto poradu pokracovat a tim vam znovu umoznit setkavat se na nasi obrazovce s vasim oblibenym poradem a moderatorem Honzou Musilem. Dekujeme za pochopeni a verime, ze nasi stanici zachovate prizen.
  Mejte se prima!
  Eva Vencefrova
  Prima TV
  (Forward Od: Alena Hanusová)
Ještě k paní Hanusové: v době Betynčiny březosti mi poslala povzbuzující a později blahopřejné maily, za které jí děkuji. A také mě upozornila, že ve Ferdově Dumce vyšlo vyprávění její Mindy; cituji z mailu paní Hanusové: O nás : Minda sedla a nadrápala vlastní packou povídání o sobě (hrozně mně bavilo to psát). Ferda její povídání uveřejnil včera a dnes na Dumce. Tohe vyprávění(zveřejněné pod názvem Jak to bylo doopravdy I. , II) jsem si se zájmem přečetl; dovolte, abych pár kousků ocitoval:
- Očička se mi otevřely někde venku. S mámou a kamarády jsem se potulovala po sídlišti, až jednou přijela divná smrdící obluda, z ní vylezli divní človjeci a ani jsem se nenadála, už jsem byla zamotaná v síti.
- Pak jednou přišla človječice, co mi nosívala jídlo, strčila mně do přenosné klece a odnesla mně tam, kde to tak divně nevoní a pak má našinec bebíčko. Tam byla úplně cizí človječice, která mně hladila a z toho, čím se dívá, jí padaly kapky.
- Pak jsem jednou dostala do misky papáníčko, které chutnalo skoro jako myši! Bylo voňavé a tak krásně krvavé!!! Hned jsem ho slupla, a pak už jsem nechtěla ty hnusný blafy, který jsem jedla předtím, ani za nic. A tak od té doby dostávám to voňavé krvavé papání, a vklouznout pod vanu se mi už tak dobře nedaří. Nějak se asi zmenšila ta škvíra 8-))).
A ještě jedna zprávička, kterou jsem se dozvěděl z televize, ale týká se vlastně rozhlasu: na internetu můžete na adrese http://www.rozhlas.cz/sokoli/ živě sledovat sokoly. Český rozhlas k tomu píše:
Po projektech Kristýna živě a Mládě milénia jsme připravili další přímý přenos - online sledujeme hnízdění sokolů stěhovavých v centru Prahy, na jedné z věží Týnského chrámu. Záštitu nad projektem převzal primátor hlavního města Prahy ing. Jan Kasl.
Podrobnosti najdete na uvedené stránce.
- Úvodní část pořadu Chcete mě, moderovaného tentokrát (15.4.2001) paní Kubišovou, byla - u příležitosti velikonoc- věnována pohledu církve (především katolické) a duchovních myslitelů vůbec na zvířata a jejich postavení v našem světě. (Ono to souvisí s různými tradicemi jako je třeba španělský torro embalado, což překládali jako hořící býk. To se býkům na rohy namotávají a zapalují hadry a hořící býk se pak zběsile řítí po náměstí.) Zazněly názory různé, od tvrzení, že jen člověk má nesmrtelnou duši, (což je tuším - opravte mne, pokud se mýlím - oficiální dogma katolické církve), přes víru v karmu a v reinkarnaci po mnoho jiných pohledů. Já to tu nebudu rozebírat ani popisovat, jen mne zaujal citát ze 3. kapitoly Knihy Kazatel, který uvedl starokatolický kněz Ivan Odilo Štampach. On ovšem citoval ze soudobého překladu (ekumenický?), který nemám. Našel jsem si ho proto v přetisku vydání kralického a zde je:
  19. Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá i on, a dýchání jednostejné všickni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem; nebo všecko jest marnost.
  20. Obé to jde k místu jednomu; obé jest z prachu, obé také zase navracuje se do prachu.
  21. Kdo to zná, že duch synů lidských vstupuje zhůru, a duch hovadí že sestupuje pod zem?
- Nabídka psů byla tentokrát útulku MÚ Mělník,U plavecké ul., tel. 0206/628343, resp. mobil 0602 935744, a zaujala mne v ní jedna nabídka, na útulek poměrně neobvyklá. Jde o sedmiměsíčního vlčáka Daga s PP, který musel opustit své pána z vážných rodiných důvodů.
  A ještě číslo účtu pro potenciální sponzory: č.ú. 198264500267/0100 KB Mělník.

Vtip týdne.

14.4.2001
Přijde zloděj do bytu a začne loupit.
Vtom slyší: "Ježíš tě vidí!"
Zloděj se rozhlíží, nevidí nikoho a tak pokračuje v práci.
A znovu slyší: "Ježíš tě vidí!"
Zloděj se rozhlíží, nevidí nic a tak celý rozčílený řekne: "No a co, já na něj stejně nevěřím."
A po chvíli zase: "Ježíš tě vidí!"
Zloděj se rozhlédne a konečně vidí - papouška. S úlevou řekne:
"Tak ty jsi Ježíš?"
Papoušek odpoví: "Ne, já jsem Gabriel. Ježíš je ten pitbul za tebou..."

Betynčiny příhody.

Betynka šestinedělkou. (14.4.2001)

Betynčiným štěňátkům je dnes 14 (dní) a Betynka se projevila jako zodpovědná matka. Prvních čtyřiadvacet hodin se odmítala od štěňat hnout a na venčení jsme ji museli přemlouvat téměř násilím. Dnes už to nebere tak dramaticky a dokáže myslet i na sebe, ale štěňata nezanedbává a vzorně o ně pečuje.
Bohužel už pečuje pouze o pět potomků. Ten šestý se ukázal jako slabý tvoreček, který sice stále někde rajzoval, ale nepřibíral a od mámy se nedokázal pořádně napít přesto, že jsme mu urovnávali cestu, odstrkávali sourozence a Betyčiny cecíky jsme mu strkali přímo do hubičky. Když přes tuto naši péči nejen nepřibíral, ale dokonce hubl, opatřili jsme mu sušené psí mlíčko (tedy mlíčko pro psy, ono je asi od kraviček, ale doplněné potřebnými přísadami tak, aby mohlo aspoň v mezích možností sloužit jako náhrada mlíčka mateřského) a krmili ho - ve dne v noci - kapátkem. (Betynka to vždy pozorně sledovala a hned po krmení ho pečlivě ošetřila - olízala.) Tím se nám sice podařilo hubnutí zastavit, ale i s tím byly problémy. Chudinka ani pořádně neuměl sám otevřít pusinku, i s polykáním to nebylo nejslavnější. Přestal sice hubnout, dokonce trochu přibral (asi dvě deka), ale nakonec svůj statečný boj vzdal.
To víte, že nám ho bylo líto, tím spíše že už jsme začínali doufat, ale asi byl opravdu málo životaschopný. To se prý u větších vrhů stává a my si říkáme, že i kdyby se nám ho podařilo vypiplat (tedy pokud bychom to vydrželi my),možná by z něj stejně vyrostl psík neduživý a k chorobám náchylný. Zato ti zbylí nám dělají radost.
Betynka je sice černá, ale maminku měla hnědou a ostatně i sama má místy hnědavý nádech. No a na štěňatech se ta dědičná informace projevuje. Snad jen jedna holčička se zdá být zcela černá, každý z těch ostatních má nějaké ty hnědé znaky - na ocásku, na tlapičkách - a se svými velkými štěněcími hlavičkami připomínají miniaturní rotvajlery. (Ku podivu jsme zatím u žádného z nich neobjevili bílé znaky po tatínkovi. Jen ten šestý měl malou bílou náprsenku.) Hodně času ovšem prospí a Betynka už je ochotná nechat je v ohrádce samotné a jít za námi, vítat nás, loudit nebo prostě jen relaxovat v bezpečí před svou smečkou. Nemůžete se jí ale ani moc divit. Ona je dlouho samotné nenechá a sotva k nim zalehne a začne je olizovat, štěňátka se proberou. S pištěním se na mámu vrhnou a hledají cecíky. Přitom se odstrkují, přelézají a podlézají sebe navzájem i maminku a když najdou svůj cecík, lomcují s ním tak vehementě, že musím Betynčinu nezměrnou trpělivost jen obdivovat. Ono ostatně nejde jen o to lomcování. Pejsci sice ještě nemají zoubky, ale drápky jim utěšeně narůstají a docela škrábou. A nedávno se jim dokonce stala příhoda, obzvlášt pro Betynku nepříjemná: dvě štěnata se vrhla na stejný cecík, netrefilo se ani jedno a obě se pokoušely sát z boku cecíku. Než si Blanka všimla, co se děje a porovnala je, měla Betynka dva klasické cucfleky jak po probdělé noci vášně. Betynka je chudák pěkně zdevastovaná a není divu, že hledá také svůj klid.
No a štěňata? Zatím sice nevidí (i když dnes se mi zazdálo, že jednomu z nich škvírečkou probleskuje očíčko), zvukovody mají rovněž zavřené, ale pištět umí vydatně. Z počátku se k nim Betynka vrhala na každé zapištění. Teď už ví, že to není vždy zoufalé volání o pomoc a nechává je cvičit hlasivky, ale mohu vás ujistit, že to stojí za to. Ne snad co do decibelů, ale co do pestrosti škály zvuků určitě. A tak se krom obyčejného pištění z ohrádky ozývá zvuk pískacího míčku, bzučení mouchy,slepičí kdákání, dokonce i něco, co téměř připomíná štěkání. A jak štěňata rosou, jejich zvukové projevy jsou stále pestřejší. A že rostou vydatně: při dnešním vážení jsme zjistili, že z těch porodních zhruba 10-12 deka jen nejmenší fenečce ještě schází deko do půl kila. A ještě s jednou věcí se musím pochlubit: Dneska v poledne se štěňátka přestala plazit a postavila se na všechny čtyři; zatím sice trochu nejistě, ale s o to větší vehemencí.

**Zajímavé WWW stránky:**

	Další odkazy

Veškeré informace o pudlech - chov, výstavy a pod. - Vám poskytne:
KLUB PŘÁTEL A CHOVATELŮ PUDLŮ (KPaCHP), Slezská 114, 130 00 PRAHA 3 – Vinohrady
E-mail: KPaCHP@hotmail.com
Http: http://members.tripod.com/KPaCHP/KP aCHP.html

Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.

Toto jsou stránky, věnované našemu miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá
Pavel Doktor

Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní