To je naše Betynka

Stránky pejsky Betynky

motto: Jiří Šebánek: Psí modlitba
A to je autor těchto stránek.
Podle WEBovskýho počítadla jste    návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.

created by EasyPad



Aktuální Pudloviny Minulé Pudloviny Vtipy o psech flag GBJokes about dogs přehled stránek

Archivní PUDLOVINY

Starší První stránka pejsky Betynky -  Vydání ze dne 24.3.2001
 (Poslední inovace  29.3.2001)

O Betynčiných stránkách.  AHOJ. (Slovo ke čtenářům.)  Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů. 

AHOJ!     (Slovo k čtenářům.)

arrow      Milí příznivci pejsků a trpěliví čtenáři stránek Betynčiných!

Vtip týdne.

24.3.2001
Povídá jeden slepec svému kamarádovi:
"Tak jsem si koupil nového slepeckého psa, ale budu ho muset prodat."
"Prosím tě, proč?" zeptá se kamarád.
"Protože mě vždycky zavede domů."
"Co si stěžuješ, vždyť ten Tvůj předchozí pes netrefil vůbec domů!"
"Tobě se to řekne, ale mě už nebaví bydlet v psí boudě!

Slepecky pes (16 kilo)
(Prosím, nekamenujte mne.)

Betynčiny příhody.

Dny se nám nachylují   (24.3.2001)

Betynka jako štěně, ještě s ocáskem (13 kilo) Betynka nám utěšeně tloustne, přibrala skoro dvě kila. Proč, to jistě ví ten, kdo sledoval minulá pokračování. A jak to víme? Zvážil nám ji pan doktor. U pana doktora jsme byli "na kontrolní prohlídce". Nechci však psát o tom, co nám pan doktor řekl (tedy krom její váhy), ale o tom, co se dělo v čekárně.
Vypravili jsme se k panu doktorovi ráno na začátek ordinačních hodin v naději, že bude mít prázdnou ordinaci. Někdy to tak funguje, ale ne tentokrát. Pan doktor se mírně opozdil (ukázalo se, že se dostal do zácpy), zato před jeho pracovištěm čekali tři vlčáci: dvě vyžlata štěňata a mohutný plavý vlčák, podobný komisaři Rexovi. Betynka se samozřejmě i přes zavřené dveře snažila proniknout dovnitř. To se příliš nelíbilo "Rexovi", který tam byl první, ale oba psi byli na provázku a vlčák=pes navíc gentlemansky respektoval dámu a vyjadřoval se sice odmítavě,leč decentně, takže situace se nijak nevyhrotila. Než přišel pan doktor, stačil ještě přijít elegantní černý knírač s prostříbřenými fousy a roztomilé štěně zlatého retrievera, trochu se všichni po sobě koukali, ale v  čekárně se uklidnili. Zjevně vycvičený Rex zmizel v ordinaci, vlčata se po chvíli osmělila, ale kupodivu se tak trochu bála Betynky. no a knírač projevoval o okolí přiměřený zájem. Jenže pak přišla paní, v ruce přepravku, v přepravce kočičku. A když pak přišla ještě druhá paní s bílým kocourkem v náručí, bylo po relativním klidu.
Víte, že Betynka je na kočky vysazená, štěká na ně, honí je, prostě je na ně jako pes. V čekárně jsme ji měli na vodítku a většinou - v zájmu omezení nežádoucích kontaktů - i na klíně, takže se ke kočičkám nedostala, ale snažila se o to vehementně a hlasitě. Bílý kocourek na klíně byl nějaký flegmatik a nenechal se vyvést z míry, ale z přepravky se ozývalo mňoukání, které neznělo právě pohodově. Pravda, Betynka v tom nebyla sama. Štěňata se chovala celkem mírumilovně, ale knírač rovněž dával najevo své vzrušení. Jeden pes by se dal ještě vydržet, ale dva psi, to mi přišlo zu moc. I sebral jsem Betynku, nechali jsme paničku hlídat pořadí a vyšli jsme ven, dřevěnými prosklenými dveřmi z čekárny do malé předsíňky a pak ještě těžšími dveřmi v kovovém rámu až na ulici.
To víte, že se to Betynce nelíbilo. Uvnitř panička, kočička, dveře k panu doktorovi a já ji nutím courat po venku. I táhla mne zpět a o venkovní dveře se vstoje opřela. hodlajíc alespoň oknem nahlédnout. Jenže dveře jsem nedovřel a pod Betynčinými skoro deseti kily povolily.
Betynka sklouzla na zem a překvapeně si dveře změřila. Na dlouho se ale z míry vyvést nenechala a začala zkoušet, zda se neprotáhne dovnitř. Škvíra ale byla příliš úzká a Betynku propustit nechtěla. Betynku to ovšem nezaskočilo. Konec konců na pootevřené dveře je zvyklá a doma se už dávno naučila, že si může zjednat přístup za námi do ložnice opakovaným plácnutím tlapkou. Tohle byly sice jiné dveře, ale Betynka uplatnila své schopnosti abstrakce a zobecnění a zkusila svůj trik i na ně. Dveře však byly těžší než ty domácí a tak lehce se nepoddaly.
-Ale no toto?! Betynka vstrčila čumáček do štěrbiny, přec jen trochu rozšířené, ale stále úzké, vycouvala a vyčítavě na dveře pohlédla. Ještě jednou zkusila prostrčit hlavu, ještě jednou vycouvala a zůstala zamyšleně stát. Už to vypadalo, že celou záležitost vzdá, ale to neznáte Betynku. Po chvíli začala znovu plácat zlobivé dveře packou, kousek po kousku je odstrkala a nakonec zvítězila.


Zajímavé WWW stránky:  
seznam najdi.to Kočky 
a koťata Zvířátka 
a domácí mazlíčci Zvířetník
Další odkazy   Další odkazy
Veškeré informace o pudlech - chov, výstavy a pod. - Vám poskytne:
KLUB PŘÁTEL A CHOVATELŮ PUDLŮ (KPaCHP), Slezská 114, 130 00 PRAHA 3 – Vinohrady
E-mail: KPaCHP@hotmail.com

Http: http://members.tripod.com/KPaCHP/KP aCHP.html

Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s  tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.


Toto jsou stránky, věnované našemu miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně související s  Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá
Pavel Doktor


Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní