Stránky pejsky Betynky

motto: Jiří Šebánek: Psí modlitba

Podle WEBovskýho počítadla jste

návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.

Aktuální Pudloviny

Minulé Pudloviny

Vtipy o psech

Jokes about dogs

přehled stránek

Archivní PUDLOVINY

Starší První stránka pejsky Betynky - Vydání ze dne 3.2.2001
(Poslední inovace 9.2.2001)

O Betynčiných stránkách. AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů.

AHOJ! (Slovo k čtenářům.)

Milí příznivci pejsků a trpěliví čtenáři stránek Betynčiných!

Malinko jsem pozměnil vzhled, který by měl v budoucnu být jednotnější pro všechny Betynčiny stránky.
Krátce k televizním programům:
- V Miláčcích jste mohli vidět brazilské fily (víte, že tihle psi, "vyšlechtění" v podstatě tvrdou přírodou, mají i 18 štěňat ve vrhu, a že podle pravověrných chovatelů nesmějí mít příměs dogy, mastifa a podobných plemen?), seznámit jste se mohli s prací "zasklené" zoo v Jihlavě, která se specializuje na záchranu drápkatých opic a v sobotu 3.2.2001 můžete shlédnout pořad na téma psí mláďátka.
  Pozor, počínaje tímto datem se budou Miláčci vysílat již odpoledne, v 13.45!
- První program ČTV zavedl po vzoru některých zahraničních stanic nový pořad Ze života zvířat. Vždy v pondělí v 15.30 s ním můžete navštívit veterinární ordinaci, kde některé zajímavé případy komentuje občan Jan Kraus.
- Majitele kabelové televize upozorňuji na zajímavý pořad Pes, přítel člověka na stanici MAX 1, který se v 16 pokračováních věnuje jednotlivým psím plemenům.
- A, last but not least, vraťte se do dětských let a sledujte večerníček, kterým se batolí roztomilí méďové; věřte, že nebudete litovat.
Jistě nemusím představovat ani Ondřeje Neffa, ani Neviditelného psa. Na stránkách tohoto deníku najdete spoustu zajímavostí nejen o Bartovi, nejen speciální oddíl nazvaný Zvířetník, ale vůbec články ze všech oblastí našeho života. Zveřejňovat v "malonákladových" Pudlovinách odkazy na články periodika s milionovou návštěvností nebo dokonce je "přetiskovat" by bylo spíš trochu drzostí než jen nošením dříví do lesa, ale u dvou nedávných článků činím výjimku.
Ten první článek se týká drzého podvodu a obsahuje varování, které by si mělo přečíst co nejvíc lidí. A ten druhý se týká tématy, kterého jsem se tu už několikrát dotkl, totiž myslivců a jejich pověsti. Přebírám ho bez komentáře, ale podle maximy "audiatur et altera pars" upozorňuji čtenáře na rozhovor Pavla Barocha s jednatelem myslivců Vladimírem Boukalem, který shodou okolností vyšel v MLADÉ FRONTĚ DNES týž den, tedy ve čtvrtek 1.2. 2001.
Omlouvám se za krátkodobou nedostupnost výše zmiňovaných stránek. Chyba byla na mé straně, už je to v pořádku.
A využívám oříležitosti, abych se s vámi podělil o jednu zajímavost: víte, že v Kroměříži existuje půjčovna psů?
A na závěr ještě dvě upozornění:
- Dosud se mi neozval tisící návštěvník Betynčiných stránek. Čeká na něj slíbená disketa! (Přístup přišel z počítače
  ppp165.brno.worldonline.cz (212.11.105.165)
- Stále si můžete na samostatné stránce prohlédnout vánoční a novoroční přání, která jsem dostal elektronickou poštou.

Vtip týdne.

2.2.2001

Tento vtip jsem převzal z knížky Jeremy Taylora, ve které páni ředitelé škol hrají roli, kterou jsme zvyklí přisuzovat dříve příslušníkům SNB, nověji, v souladu s celosvětovým trendem též blondýnkám:

-Můj bratr je náčelníkem hasičů, chlubí se muž.
-To nic není, trumfuje ho ředitel školy. -Můj bratr je policejní pes.

		Zdroj:	Jeremy Taylor: ANGLICKO-ČESKÁ KNIHA VTIPŮ.
		Překlad Lenka Pavlíková,	Nakladatelství Horizont, Praha 1996

Betynčiny příhody.

Už je to tu zase! (2.2.2001)

Betynka opět hárá. Bety a její hárací kalhotky.

O hárání jsem už psal, vždyť Betynka už měla tři roky a hárání neprožívala poprvé. Víte tedy, jaké peripetie jsme zažívali a jak jsme se museli vyhýbat pejskům. V tom není nic nového, snad jen drobná zajímavost. Možná jste postřehli, že na Proseku byla přepadena pošta. Ta je nedaleko od nás a chodíváme kolem ní na procházku, ale když jsem ji chtěl obhlédnout ten večer po přepadení, zjistil jsem že stejný nápad měli snad všichni pejskaři z okolí a že pro "tabuizovanou" Betynku tam už místo není. Tentokrát mám však přeci podstatnou novinku. Víte, že už při minulém hárání jsme se pokoušeli nabídnout naší nevěstě ženicha, který ale neuspěl. Nuže, tentokrát její rande (ve čtvrtek 1.2. s černobílým pudlíkem Charliem) proběhlo úspěšně a jsme nyní v očekávání. Tato akce stojí za samostatné vyprávění a tak si ho nechám na příště.
I přiložený obrázek už znáte, on má ale i v dnešním vyprávění svou roli, tak jako Stanislavského puška, co od prvního jednání visí na zdi a proto musí v posledním aktu vystřelit.
Minulé vyprávění bylo věnováno komunikaci mezi psy a lidmy. Tyhle dva druhy jsou schopny si navzájem porozumět a kupodivu(?) jsou to někdy psi, kteří svou shopností empatie lidi převyšují. Nicméně vzájemná komunikace má i svá úskalí. Minule jsem slíbil, že o jednom konkrétním případě budu vyprávět.
Ten případ souvisí s popisovaným Betynčiným stavem a přiložený obrázek je k němu příhodnou ilustrací. Jak jsem psal minule, došlo k němu v podvečer, při poslední vycházce. Obcházeli jsme takhle prázdné prostory Proseka (úmyslně ty prázdné, pejskům jsem se snažil zdálky vyhnout) a Betynka stále nechtěla kakat. Už ke konci vycházky se nicméně typickým způsobem nahrbila, pak popošla, nahrbila se znovu a -nic. Protože přitom po mně koukala, říkal jsem si, že má třeba na nožičce chycenou větvičku a potřebuje pomoc. Nic jsem ale neobjevil a tak jsme šli dál, aby se Betynka po chvíli skutečně vykakala. Hovínko jsem sebral do pytlíku, vyhodil do popelnice a zamířili jsme domů. Doma šla Betynka, tak jako v poslední době obvykle, do vany, kde jí Blanka očistila pacičky. Jenže když přišly holky z koupelny, ptala se mne Blanka, jestli Bety opravdu kakala. -No opravdu, ujistil jsem ji, -proč? Ukázalo se, že Betynka celou vycházku měla na sobě své téměř neviditelné černé hárací kalhotky ; chudák, nejen že se přes ně vyčůrala, ale jakýmsi tajuplným způsobem dokázala přes jejich okraj protlačit své hovínko.

Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.

Toto jsou stránky, věnované našemu miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá
Pavel Doktor

Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní