Podle WEBovskýho počítadla jste
návštěvník Betynčiných stránek od 1.4.2000.
| Aktuální Pudloviny |
Minulé Pudloviny |
Vtipy o psech |
 Jokes about dogs |
přehled stránek |
Archivní PUDLOVINY
Starší První stránka pejsky Betynky -
Vydání ze dne 9.7.2000
O Betynčiných stránkách.
AHOJ. (Slovo ke čtenářům.) Vtip týdne. Betynčiny příhody. Něco málo odkazů.
AHOJ! (Slovo k čtenářům.)
Milí příznivci pejsků a trpěliví čtenáři stránek Betynčiných!
V tomto vydání Betynčiných stránek najdete nové vyprávění, jako obvykle nový vtip, jehož anglická verse je na stránce JOKES, a drobné úpravy vzhledu, které možná ani nepostřehnete. Speciálně jsem do záhlaví přidal několik odkazů na mé další stránky a odkaz na stránku, jejíž prostřednictvím můžete vydělávat tím, že budete číst reklamní majly.
Nemohu zatím potvrdit, zda to funguje, jsem zapojen příliš krátce, ale zkuste to. Po přihlášení si zvolíte několik oblastí, které Vás zajímají, a Vaše adresa bude předána vhodným firmám. Pokud Vám nějaká firma pošle svou nabídku, zaplatí za to drobný obolus, z něhož se na Vaše konto přesune 30 haléřů. Poplatek je za to, že svým svolením akci legalisujete, takže se nejedná o spamming (a samozřejmě za to, že si meil přečtete a potvrdíte přečtení jednoduchou akcí).
A teď, jako obvykle, několik zajímavostí, o které bych se s Vámi rád podělil.
Při svém brouzdání po internetu jsem objevil že naše Bety má na internetu jmenovkyni. Je to fenečka mopslíka a na stránkách jejího páníčka Zdeňka Bandíka najdete mnoho zajímavostí nejen o ní, ale i o mopslících vůbec, dále třeba kalendář psích jmen a mnoho dalšího. Pro bližší představení nabízím několik obrázků o velikosti po řadě (přibližně) 39 kB,
31 kB, jehož zmenšenou versi můžete vidět v tomto textu, 34kB a konečně 35kB. Obrázky jsem stáhl z uvedených stránek s vědomím autora.
- Pořad "Miláčci" televize Prima v sobotu 8.6.mi tentokrát přišel obzvlášť zajímavý. Jak jsem psal minule, byl věnován slepeckým vodicím psům. Ze studia plného labradorů a retrieverů se divák dozvěděl spoustu zajímavých a důležitých informací. Věděli jste například, v celé republice je jediné výcvikové středisko pro přípravu slepeckých psů? A víte, že postroj vodícího psa je bílý, což pro okolí znamená stejnou informaci jako bílá slepecká hůl? Mohli jste se dozvědět i to, že pes nerozeznává barvy ani na semaforu, takže na přechodu je sice schopen svého pána převést, ale informaci od vidomého o tom, kdy je to bezpečné, oba partneři (pes i jeho pán) uvítají. Zajímavá informace je i to, že ne každý pes z výcviku je nakonec vhodný pro těžkou službu vodiče a někteří musejí byt umístěni jinde. Většinou se vracejí do rodiny, u níž byli umístěni na "předvýchovu", ale aktuálně mají ve středisku fenku vlčáka s povahou labradora, kterou prodělané onemocnění vyřazuje ze slepeckých služeb a která se do rodiny vrátit nemůže. Má-li někdo zájem, TV Prima (Na Žertvách 24, Praha 8, Miláčci nebo Honza Musil) ochotně zprostředkuje spojení či další informace.
Příště se dívejte v sobotu 15.7. v 18°° .
- Další televizní pořad, který stojí za zmínku, je dlouho již uváděný pořad "Chcete mne" (jehož scénárista je autorem Psí motlitby, uváděné jako motto těchto stránek). Jistě ten pořad znáte; pro toho, kdo by snad o něm dosud neslyšel, jen stručně uvádím, že ho uvádí Marta Kubišová, případně Zdeněk Srstka, jeho osou bývá nabídka pejsků nebo kočiček z některého útulku, ale vždy se dozvíte ještě nějakou jinou zajímavost. Dívejte se ve středu v deset minout před druhou odpolední nebo ve čtvrtek deset minut po šesté večer.
Vtip týdne.
9.7..2000:
Následující vtip jsem převzal z knížky Jeremy Taylora, ve které páni ředitelé škol hrají roli, kterou jsme zvyklí přisuzovat dříve příslušníkům SNB, nověji, v souladu s celosvětovým trendem též blondýnkám. Micméně jsem jeho variantu slyšel už před mnoha a mnoha lety. Ve versi, kterou znám, nebyl řidič nijak blíže specifikován, zato místo o faráři se v něm mluvilo o doktoru Plojharovi (to je poznámka pro pamětníky).
| |
Ředitel (za jízdy): |
-Má někdo v téhle vesnici psa s bílým límcem? |
| |
Jeho žena: |
-Ne. |
| |
Ředitel: |
-Proboha, tak to jsem právě zajel faráře. |
| |
|
Zdroj: | Jeremy Taylor: anglicko-česká kniha
vtipů. |
| | |
Překlad Lenka Pavlíková, | Nakladatelství Horizont, Praha 1996 |
Betynčiny příhody.
Příchod ředitelky domácnosti. (9.7.2000)
V příštích dnech bude mít Betynka výpůlročí: ve čtvrtek 13.7. jí bude dvaapůl roku.
Je to už také nějaký ten týden, co se snažím čtenáře (a možná hlavně sebe) bavit vyprávěním jejích příhod.Přišel čas povědět něco o tom, jak k nám ten tvoreček, který změnil chod naší domácnosti k obrazu svému, vůbec přišel.
Nebudu začínat od starých Římanů, ale ani nebudu probírat vývoj naší touhy po štěněti. Začnu tím, že naše představy nabyly konkrétní 
podoby, když nám známí nabídli někdy v budoucnosti plánované štěně a my na tuto smlouvu o smlouvě budoucí kývli. Když se později ukázalo, že žádná štěňata nebudou, byli jsme již pevně rozhodnuti pejska si opatřit a začali jsme vybírat podle inserátů. Prozkoumali jsme jich více a nakonec jsme se vydali na Barandov za černou pudlinkou.
První překvapení nás čekalo, když jsme potkali páníčka na vycházce s maminkou a ta byla hnědá. Nicméně byla to velmi hezká a sympatická pudlinka a její čtyři potomci byli černí po tatínkovi. Tři kluci byli už zadaní, ale my jsme chtěli holčičku a jediná slečna z vrhu, jménem Bety, byla ještě volná.Páníček (chovatel) nám je všechny ukázal v domácím prostředí. V ohrádce jsme viděli živý chumel. Sourozenci se kočkovali (nebo pejskovali?) a ač z nich byla Betynka nejmenší, měla vrch. Když páníček malé tvorečky vypustil, byla to ona, kdo se vydal na výzvědy, a hbitě vlezla páníčkovy do boty. Zkrátka jsme si ji zamilovali a hned jsme domluvili,že se pro ni za čtrnáct dní zastavíme.
Když tedy byla Betynka dost velká, aby mohla od maminky, odvezli jsme si ji v tašce domů a ubytovali v košíku. Přesněji nabídli jsme jí dva Jeden větší, který ji (občas) slouží dodnes, a jeden malý, štěněcí. Ten větší vidíte na obrázku? v tom menším spala v noci u postele spřitištěná k ruce nového páníčka, alespoň první den. Se svou původní smečkou se sice rozloučila statečně a cestou k nám se tvářila zvědavě a zvídavě, ale první noc bez maminky a brášků není peříčko.
V dalších dnech už si Betynka rychle zvykla. O první návštěvě u veterináře už jsem psal na jiném místě. I u nás doma se brzy zabydlela. Pokud jsme byli doma, měla přístup všude. Samotnou jsme ji dlouho nenechávali, ale někdy to přece bylo nezbytné. To jsme si pak netroufli nechat jí k disposici celý otevřený terén, ale také nám bylo líto nechat ji zavřenou v prázdné předsíni bez oken, jen s prosklenými dveřmi. A tak jsme si vymysleli geniální řešení.Na obrázku Betynky v jejím koutku pod stolem (na něm ovšem už je trochu starší než v době, o které píšu) vidíte výklenek, v němž stůl stojí. Výklenek je částečně vymezen zdí a prodloužen přistavenou skříňkou, v pozadí jsou dveře do předsíně. Tak tenhle výklenek jsme se rozhodli po dobu naší nepřítomnosti uzavřít ze strany pokoje posuvnou příčkou z vysazených dveří od skříně, ještě zvýšenou skoro metr vysokou deskou z překližky (v levém rohu obrázku jí vidíte kousek vykukovat) a nechat otevřené pouze dveře do předsíně. Tak bude mít Betynka - mysleli jsme si - více místa, dost světla, a ač bude její pohyb omezen na bezpečný prostor, bude mít dost zajímavých podnětů alespoň visuálních. Jenže to neznáte Hadimršku (pardon Betynku). Podněty z velkého světa ji nesmírně přitahovaly a jakmile jsme příčku zasunuli, ona ji začala zdolávat. Všelijak jsem ji tedy zvyšoval různými přistavenými deskami, a když jsme si byli už jisti, že tuhle výšku nepřekoná, opustili jsem spokojeně byt. A když jsme se vrátili, hádejte, co jsme našli? Předsíň prázdná, na stolku cukřenka se shozeným víkem, cukr rozsypaný okolo ní a v křesle vedle stolku vítězně seděla Betynka s čumáčkem bílým od cukru.
Poděkování.
Děkuji tímto panu Ferdovi Šedivákovi, který pravidelně zveřejňuje Betynčiny příběhy souběžně s tím, jak se objevují zde, na stránkách domácích miláčků PETs; navštivte tyto stránky.
Toto jsou stránky, věnované našemu 
miláčkovi, černé pudlince Betynce. Obsahují vyprávění
z jejího života a též její obrázky, ale občas i různé zajímavosti více či méně
související s Betynkou zvlášť a s pejsky vůbec. Vychejí vždy v sobotu (=datum vydání), během týdne budou občas obměňovány (=datum poslední inovace).
Stránku vytvořil a za obsah odpovídá
Pavel Doktor
Počet přístupů na Betynčiny stránky podle WEBovskýho počítadla je nyní
Při svém brouzdání po internetu jsem objevil že naše Bety má na internetu jmenovkyni. Je to fenečka mopslíka a na stránkách jejího páníčka Zdeňka Bandíka najdete mnoho zajímavostí nejen o ní, ale i o mopslících vůbec, dále třeba kalendář psích jmen a mnoho dalšího. Pro bližší představení nabízím několik obrázků o velikosti po řadě (přibližně) 39 kB,
31 kB, jehož zmenšenou versi můžete vidět v tomto textu, 34kB a konečně 35kB. Obrázky jsem stáhl z uvedených stránek s vědomím autora.
podoby, když nám známí nabídli někdy v budoucnosti plánované štěně a my na tuto smlouvu o smlouvě budoucí kývli. Když se později ukázalo, že žádná štěňata nebudou, byli jsme již pevně rozhodnuti pejska si opatřit a začali jsme vybírat podle inserátů. Prozkoumali jsme jich více a nakonec jsme se vydali na Barandov za černou pudlinkou.
